Používám tenhle výraz, KDYŽ JDU ZAPALOVAT SVÍČKY – hlavně v zimě, když jsou večery dlouhé a mrazivé pro mě má skutečný oheň, byť i jen z plamene svíčky, magickou sílu. Navíc měkké světlo vytváří krásnou atmosféru nejen k masážím miminek.
Jenže NENÍ SVÍČKA JAKO SVÍČKA…
Před chvilkou jsem dočetla další článek o tom, co všechno si zapálením „běžných“ svíček pouštíme do vzduchu a s důvěrou blaženě vdechujeme…
Před dvěma lety přišla dcera před Vánoci se svíčkami, které sotva tříleté děti „uplácaly“ ze včelího vosku na předvánočním tvoření. Hořely bezkonkurenčně nejlíp, nádherným zářivým plamenem.
A ta medová vůně!
Vzpomněla jsem si na zbytky voskových mezistěn, které se u každého včelaře někdy vyskytnou. Taky na provaznictví, kde mají kde co, včetně knotů prodávaných na metry 🙂 a bylo rozhodnuto.
S mojí spotřebou jsou kupované přírodní svíčky spíš slavnostní záležitostí, ale i když nechcete utrácet za svíčky tisíce ani si doma „pálit ropu“
Vždycky se dá najít cesta.
Až budete kupovat med, poptejte se včelaře, jestli by pro vás měl polámané voskové mezistěny na svíčky. K tomu knot z provaznictví a jste na vlastní medově-voňavé svíčky připraveni. Hoří a voní opravdu nádherně…